Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Selské muzeum Michalův statek

 

 Popis objektu: Zemědělská usedlost štítově orientovaná do návsi, jejíž dvůr je ze všech stran uzavřen obytnými a hospodářskými stavbami. Vstup do dvora je zabezpečen dřevěnou branou s vrátky. Obytná část se skládá ze síně, světnice, černé kuchyně a komory. Hospodářskou část tvoří chlév, špejchar, kolna na nářadí, sklepy na potraviny a brambory, studna a stodola.
V bývalém sadu stojí od roku 1924 nejmladší stavba - vejminek.

   Celkový obraz zašlých časů oživuje chov hospodářských zvířat původních českých plemen. Všechno je tu zkrátka takové, aby se náhodný návštěvník z doby před dvěma sty lety nemusel ničemu divit :-) Návštěva Michalova statku nás seznámí nejen s dřívějším způsobem žití, ale měla by nás také přimět k zamyšlení nad dnešním způsobem života.

 

Obrazek

Historie Michalova statku  

    Národní kulturní památka Michalův statek v sobě uchovává stavební cítění zemědělského rolníka na světelsku v období mezi koncem třicetileté války a zrušením roboty v českém království, tedy v letech 1648 - 1848. Zároveň ukazuje tehdejší život, práci a zvyky. Rod Michalů byl na tomto statku usedlý dle zápisů v Registrech panství světelského již roku 1591. Další zmínky pocházejí ze soupisu obyvatel po třicetileté válce z roku 1651. Poté z berní ruly z roku 1654 a její revize z roku 1713. Roku 1788 vykoupil tento statek Václav Michal od vrchnosti za 195 zlatých a v roce 1798 byl rozdělen na dvě poloviny. Jeden z držitelů tohoto gruntu Matěj Michal byl v letech 1902-1926 také starostou obce.
   V 50. a 60. letech 20. století byla celá hospodářská část statku v užívání místního zemědělského družstva a celý objekt začal pomalu chátrat. Rod Michalů vlastnil tuto usedlost až do roku 2000. Posledním majitelem v mužské linii byl Karel Michal, který zemřel v roce 1997. Od jeho dcery odkoupila celý objekt obec Pohleď a začaly práce na jeho rekonsrukci. V roce 2003 byl celý soubor Michalova statku i s přilehlými pozemky prohlášen za kulturní památku. Dne 1.srpna 2004 se dočkal slavnostího otevření pro veřejnost
. Od 1. října 2014 se stává celý soubor staveb Michalova statku dle rozhodnutí vlády ze dne 28. května 2014 národní kulturní památkou.

 

  Pohleď

   Obec Pohleď leží na pravém břehu řeky Sázavy mezi městy Havlíčkův Brod a Světlá nad Sázavou. Tato malá a zapadlá vesnice si do dnešních dnů zachovala typický venkovský ráz. Zdejší kraj i lid byl chudý, a tak i obydlí byla velmi skromná. Snad proto neupoutala místní lidová architektura vlastivědce a etnology a také v odborné literatuře o ní nenajdeme téměř žádné zmínky.

    Založena byla nepochybně v průběhu 13. století v souvislosti s vilémovským klášterem, pod jehož vliv patřila. První písemná zmínka o Pohledi pochází až z roku 1400. Další zmínky z roku 1412 pojednávají o sporu prvního doloženého majitele  obce Mikeše řečeného Hřebce z Pohledi  s opatem kláštera vilémoského o tuto ves. Tento místní zeman připojil svůj podpis pod Stížný list českých pánů proti upálení mista Jana Husa v roce 1415. Zápis z roku 1591 z tzv. Register panství světelského uvádí již 11 usedlých sousedů v čele s rychtářem Jírou kulhavým. Tento svobodný rychtář, maje na to svobodnický list, vlastnil statek o dvou lánech s  rychtářskou krčmou. Následující 17. století zamenalo pro Pohleď, jako ostaně i pro všechny vesnice v českém království dobu tuhého poddanství, ale přesto nás Pán Búh neopustil. Po konci třicetileté války zůstali v Pohledi 4 grunty na nichž jejich majitelé dobře si sedí, 3 grunty zkažené, 3 grunty pusté a jeden nově osedlý. Dle soupisu poddaných z roku 1651 žilo v Pohledi pouze 41 obyvatel. Situace na českém venkově se ale velmi pomalu začala zlepšovat a na začátku 18. století žílo v Pohledi již okolo 100 obyvatel. Za vlády císařovny Marie Terezie bylo vydáno několik patentů na ulehčení poddanému lidu, což vyústilo za vlády císaře Josefa II. až ke zrušení nevolnictví patentem ze dne 1.11.1781. V roce 1788 si od vrchnosti odkoupily místní sedláci grunty na nichž dosud jako dědiční nájemníci seděli do svého vlastnictví a ke svému prospěchu. Následovala doba největšího rozkvětu naší obce. Dne 7.9.1848 vydal císař a poslední korunovaný český král Ferdinand řečený Dobrotivý patent o zrušení poddanství.  Patentem se zároveň zrušila robota (ovšem za náhradu) a všechny  ostatní poddanské povinnosti a vztahy k vrchností. Sedlák se stal opravdu svobodným a sám za sebe zodpovědným občanem, tedy ještě 70 let před koncem monarchie v českých zemích i v celém Rakousku-Uhersku. Ve druhé polovině 19. století žilo v Pohledi 260 obyvatel. Od jeho konce začal pomalý, ale trvalý úbytek obyvatel až na dnešních 70. Dvacáté století již nepřineslo selskému stavu nic dobrého. Snad díky průmyslovému rozvoji umožnili dokonalejší zemědělské nářadí a stroje usnadnit a urychlit namáhavou práci v zemědělství. Nástup komunistické strany znamenal konec selského stavu v českých zemích a zasadil neuzdravitelnou ránu českému venkovu. Poslední dobou mizí z našich vesnic tradiční venkovský život, který býval vždy úzce spjatý se zemědělstvím. Zkrátka myšlení a vkus lidí se změnil. Proto jsme se rozhodli zřídit v budovách Michalova statku Selské muzeum a uchvávat zde paměť selského stavu.

 

 

Obrazek


Pohleďská náves se starou školou a zvonicí.